Oficiální web města: www.husinec.cz
První písemná zmínka o obci pochází z r. 1291, z r. 1359 o povýšení na město. Na časové ose husitské doby by mohl být Husinec označen číslem 0. Zde se totiž v malé světničce domu čp. 36 (dnes národní kulturní památka) narodil kolem r. 1370 reformátor Jan Hus.
V r. 2015 byla k 600. výročí Husova upálení v jeho rodném domě uspořádána nová, moderní expozice akademickým architektem Petrem Fuchsem.
Jan Hus studoval na pražské univerzitě, kde v roce 1396 získal titul mistr (magister) svobodných umění. V r. 1401 byl zvolen děkanem artistické fakulty a r. 1409 rektorem univerzity. Od r. 1402 káže v Betlémské kapli.
Reformátor církve
Téměř jedno století před Martinem Lutherem, Janem Kalvínem a Ulrichem Zwinglim se snažil o nápravu církve. Zastával se spisů Jana Viklefa, vystupoval proti špatným poměrům v cŕkvi a vyzýval k následování Krista a apoštolů podle Písma svatého. Pro tyto názory byl Hus koncilem v Kostnici prohlášen za kacíře a 6. července 1415 upálen. Tento den je (již od r. 1925) začleněn mezi významné dny a státní svátky České republiky.
Kostnické události – upálení Mistra Jana Husa a o rok později Jeronýma Pražského – nemohly v tehdejších Čechách zůstat bez odezvy. Z tohoto „podhoubí“ vyvstala opěvovaná i zatracovaná doba husitská. Význam období husitského hnutí, na počátku kterého byl Hus, tkví, mimo jiné, v oblasti náboženské tolerance a svobodě vyznání, svobodě vědomí. A to je jeden z nejdůležitějších odkazů husitství pro celý, nejen křesťanský svět.
Zlořečený ten, kdo pro skývu chleba opustí pravdu.“ (Husův výklad modlitby Páně)
Obecní písař Matyáš Grünwald ve svém pojednání o Husinci v roce 1868 píše ještě o jedné události. „Vejrov, vesnička s Husincem takřka splývající, čítá 28 domů. Zde sdíleli snad někdy páni z Vejrova. Žák Ondřej z Vejrova, někdy zvoník kostela Prachatického, že se byl zúčastnil kažení obrazu, byl od Prachatických v dubnu r. 1420 se dvěma soudruhy upálen. Načež Jan Žižka za čin tento, pro který Písečtí si stěžovali, na Prachaticích strašně se pomstil.“
Husova památná místa
Husův rodný dům
Pod číslem popisným 36 se nachází národní kulturní památka, původně gotický rodný domek Mistra Jana, který je od roku 1873 oficiálně přístupný. Nad vchodem do domku je situován medailon od B. Schnircha z roku 1869. První muzejní expozice byla dokončena v roce 1965 muzejními pracovníky z Tábora a z Českých Budějovic za podpory ministerstva školství. K 600. výročí upálení M. J. Husa byla v památníku uspořádána nová expozice.
Husova socha
Na náměstí je od r. 1958 osazena bronzová platika od Karla Lidického Jan Hus s Písmem, totožná se sochou umístěnou v Karolinu. Velikost sochy je 290 cm.
Husova skála
Asi 0,5 km od obce Husinec je Husova skála, u níž podle pověstí Jan Hus odpočíval při cestách ze školy z Prachatic.
Husovy oslavy
Každý rok, 6. července, se v Husinci konají vzpomínkové akce. 5. července prochází městem tradiční lampionový průvod. Před rodným domem M. J. Husa jsou proslovy, připomínající význam a ideu našeho rodáka. Druhý den je pořádána ekumenická bohoslužba v církvi bratrské za Husovým domem. Husovy oslavy jsou doprovázeny poutí a množstvím dalších kulturních a sportovních akcí.
Lípa ce Chlístově
Lípa ve Chlístově, pod kterou, podle slovního podání, M. J. Hus kázal, se nachází 8 km od Husince.
Hrad Hus
Nachází se asi 24 km od Husince směrem na Volary. Byl založen ve 14. st. V r. 1404 byl Zikmundem Hulerem jmenován purkrabím na hradě Husi Mikuláš z Pístného, po němž se pak začal i psát Mikuláš z Husi. Byl jedním z čelních postav husitského hnutí. Podle některých historiků vlastnil krátkou dobu i Hrádek u Husince.
